Nápad budil nejdříve rozpaky i mezi kolegy z firmy. „Vím, že samotné okolí i náš areál je čistým prostředím. Zajímalo mě ale, jestli se včely nemohou dostat do některých provozů nebo k látkám, které by jim mohly ublížit,“ přibližuje své počáteční úvahy například Lenka Pospíšilová z marketingového oddělení. „Obrátili jsme se proto na Výzkumný ústav včelařský, kde nás uklidnili a odkázali nás na analýzy Státní veterinární správy.[1] Včelmistr mi navíc vysvětlil, že med bude certifikovaný a kontrolovaný včelařským svazem. A samozřejmě využijeme i naše vlastní zázemí špičkových laboratoří a uděláme si i vlastní měření některých látek. Dalece tak překročíme bezpečnost, kterou stanovují pravidla. Takže teď už se jen těším, až budeme vlastní med rozdávat našim zákazníkům a partnerům jako dárek.“
Realizaci nápadu předcházely úvahy nad tím, kam úly v chemickém závodě umístit, aby jejich rojení neohrožovalo bezpečnost provozu. „Nakonec jsme našli skvělé místo na Ovčím vrchu, které je na okraji našeho areálu,“ popisuje Iveta Soperová, která v této ústecké firmě vede referát ochrany životního prostředí. „V minulosti byly úly součástí každého většího hospodářství, protože správný hospodář věděl, že včely jsou nezbytné nejen pro jeho obživu, ale i pro přírodu, pro jeho sousedy a pro krajinu, která je jim společným domovem. Chceme být ve SPOLCHEMII taky takovým hospodářem. Ve městě je omezený prostor pro včelí obydlí. Tady jsme v centru města, kde je zároveň minimální provoz, navíc je areál střežený, takže jsou úly v bezpečí před zloději nebo ničiteli. Jsme rádi, že je tu máme,“ dodává Iveta Soperová, která má environmentální uvažování v popisu práce.
V areálu SPOLCHEMIE je v tuto chvíli patnáct včelínů. Během příštího roku by se měl jejich počet mohl zvýšit až na dvacet. První med se bude stáčet a testovat již během příštího roku.
[1] IB 1/2023 (svscr.cz)
