POUŽITÍ EPOXIDŮ V ELEKTROPRŮMYSLU
Jako tradiční materiál pro izolační účely v elektroprůmyslu a energetice byl po dlouhou dobu používán především porcelán. Obecně jde o materiál poměrně křehký a s menší variabilitou použití. Po rozšíření používání epoxidových pryskyřic a jiných syntetických materiálů začátkem druhé poloviny 20. století se začaly prosazovat i v elektroprůmyslu, a to kvůli jednoduchému zpracování a variabilitě použití.
Již více než šedesát let využívá sektor energetiky a elektroniky nesporných výhod, které mu epoxidy přináší1. Hmotnost epoxidových izolačních dílů je oproti porcelánu nižší o 50-70 %2 při zachování mechanické pevnosti. Flexibilita a vynikající rozlivové vlastnosti umožňují epoxidům pomáhat s efektivním využitím zdrojů a surovin, protože výrobky mohou být menší a rozměrově přesnější. Zároveň epoxidové pryskyřice splňují nejnáročnější požadavky zákazníků na vysokou tepelnou a chemickou odolnost, ohnivzdornost, vysokou odolnost proti praskání při nízkých teplotách a možnost opravitelnosti. Při výrobě je také výhodou, že epoxidy díky své vysoké přilnavosti umožňují zalévat kovové díly, a vytvořit tak celistvý výrobek.
